V dávné minulosti ......

za devatero řekami a devatero horami ............. se psal příběh "Jak se stal hastrman mlynářem"

Ve mlýně u rybníka bydlel starý mlynář s mlynářkou a jejich krásnou dcerou Aničkou. Holka to byla na vdávání, ale zamilovala se do hastrmana.

Anička chodívala k rybníčku prát prádlo. Hastrmanovi se také líbila. Sedával na vrbě, šil botičky a zpíval jí písničky o kaprech,
sumcích a jiných rybách. Žábám přikázal, aby jí pomáhaly prádlo vymáchat a měli tak na sebe víc času.

Zůstat však spolu nemohli. Anička by se v rybníku utopila a hastrman bez rybníka není hastrman.

Anička plakala čím dál častěji a hastrman přemýšlel, jak své řemeslo pověsit na hřebík. Jednou si tak stěžoval měsíčku na obloze a slyší z rákosí :

“Když zachráníš před utopením člověka, tak se jím staneš. Nesmíš však už více do rybníka, jinak se proměníš ve starého žabáka.”

Anička byla zoufalá, pro slzy ani neviděla, že molo u rybníka skončilo a spadla do vody. Hastrman k ní doplaval a z vody jí vytáhl.
V tu chvíli se proměnil v obyčejného chasníka. Anička nemohla uvěřit svým očím. Spěchali do mlýna povědět tu šťastnou novinu.
Zanedlouho byla svatba, starý mlynář mohl jít na odpočinek a mladý tam mele dodnes.
Jen v létě, když se všichni koupou v rybníku, mladého mlynáře Anička kropí konvičkou.

a pokud se něco nestalo tak tam melou dodnes .....